Musí při hubnutí zmizet zmrzlina? Odpověď vás překvapí

Zhubl, ale zmrzlinu si nechal

Jeden z partnerů začal užívat moderní lék na obezitu. Zhubl výrazně, hlídal si kalorie a jedl menší porce. Přesto si dál dával každý večer misku zmrzliny a denně také pivo.

Jeho partnerovi to vadilo. Léčba byla velmi drahá a měl pocit, že pokud do ní rodina investuje tolik peněz, mělo by se změnit úplně všechno.

Příběh se objevil v poradně Carolyn Hax v deníku The Washington Post. Nejde o odbornou případovou studii a z jednoho manželství samozřejmě nelze vyvozovat pravidla pro léčbu obezity.

Otevírá ale otázku, se kterou se při hubnutí potkává spousta lidí: musí úspěšné hubnutí znamenat konec zmrzliny, čokolády nebo jiného oblíbeného jídla?

Odpověď není tak černobílá.

Jedna potravina o jídelníčku nerozhoduje

Nutriční terapeut Lukáš Roubík dlouhodobě upozorňuje, že dělení jednotlivých potravin na absolutně dobré a špatné příliš nefunguje.

„Lidé mají rádi černou a bílou, ale ve výživě to neplatí. Vždy záleží na kontextu,“ řekl letos v Českém rozhlase.

Podstatný je podle něj celý jídelníček a množství, nikoli jedna konkrétní potravina vytržená z kontextu.

Právě to je důležitý rozdíl.

Člověk může jíst většinu času nutričně kvalitně, mít dostatek bílkovin, zeleniny, ovoce a vlákniny a přesto si občas dát sladkost. Stejně tak lze sestavit jídelníček z potravin, které jednotlivě vypadají „zdravě“, ale ve výsledku přijímat více energie, než člověk potřebuje.

Ani při léčbě obezity proto nedává velký smysl hodnotit úspěch podle toho, zda z jídelníčku zmizela poslední lžička zmrzliny.

Zmrzlina ano. Ale množství nezmizelo ze hry

Nutriční terapeutka Karolína Hlavatá to na příkladu zmrzliny popisuje jednoduše:

„Zmrzlina jednou za čas je naprosto v pořádku.“

To ale neznamená, že je množství jedno.

Hlavatá doporučuje při hubnutí pracovat s velikostí porce a s celkovým příjmem během dne. Malá porce zmrzliny může být jedinou sladkostí dne. Jiná situace nastane, pokud se k ní přidají další sladkosti, slazené nápoje a další energeticky bohatá jídla.

Právě tak vypadá flexibilní přístup v praxi.

Neznamená „můžu všechno bez omezení“. Znamená spíš, že jedna potravina není automaticky zakázaná, pokud její množství zapadá do celkového režimu.

Pivo je jiný příběh

V původním americkém příběhu ale nebyla jen zmrzlina. Partner pil také každý den pivo.

A alkohol bychom se zmrzlinou do jednoho pytle dávat neměli.

Při léčbě obezity působící přes GLP‑1 je důležité nejen množství kalorií, ale také nutriční kvalita toho, co člověk během dne sní a vypije.

Mezinárodní odborná doporučení pro lidi léčené těmito přípravky zdůrazňují dostatek bílkovin, vlákniny, tekutin a potravin s vysokou nutriční hodnotou. Alkohol doporučují omezovat.

Důvodem není jen jeho energetická hodnota. Alkohol má vlastní zdravotní rizika a u některých lidí může komplikovat také kontrolu příjmu jídla nebo zažívací obtíže během léčby.

Z věty „zmrzlina nemusí být zakázaná“ proto rozhodně neplyne „každodenní pivo nevadí“.

Když člověk jí méně, záleží na kvalitě víc

Moderní léky na obezitu výrazně snižují chuť k jídlu a energetický příjem.

To má jednu možná méně nápadnou stránku: pokud člověk jí podstatně méně, musí se do menšího množství jídla vejít dostatek důležitých živin.

Současná odborná doporučení proto při léčbě kladou důraz například na dostatek bílkovin a silový pohyb kvůli ochraně svalové hmoty, na vlákninu, tekutiny a celkově výživově hodnotná jídla.

Sladkost se do takového režimu vejít může.

Problém by nastal, kdyby energeticky bohaté potraviny s malým množstvím potřebných živin vytlačovaly podstatnou část normální stravy.

Nejde tedy o požadavek jíst dokonale. Jde o to, co tvoří základ jídelníčku a co je jeho menší doplněk.

Cílem není dieta, kterou vydržíte tři týdny

Nutriční terapeutka Ellen Ondrová z Nemocnice AGEL Říčany upozorňuje, že úspěch moderní léčby obezity nelze hodnotit jen podle čísla na váze.

„Nižší číslo na váze je důležité, skutečným cílem léčby je ale zlepšení zdravotního stavu a dlouhodobě udržitelný výsledek.“

Právě slovo „udržitelný“ je tady důležité.

Režim, při kterém člověk několik týdnů nebo měsíců striktně zakáže všechno, co má rád, může na papíře vypadat dokonale. Pokud se ale po skončení diety vrátí ke starému způsobu stravování, dlouhodobý efekt se ztrácí.

Mnohem praktičtější může být naučit se pracovat s množstvím a frekvencí.

Pro někoho to může znamenat malou zmrzlinu jednou za čas. Pro jiného kousek čokolády. Podstatné je, aby podobné potraviny nebyly základem jídelníčku, ale současně kolem nich nevznikal pocit absolutního zákazu.

Ne dokonalost. Dlouhodobě fungující režim

Původní manželský spor tak možná staví proti sobě dvě věci, které proti sobě stát nemusí.

Na jedné straně je kvalitní jídelníček, přiměřené množství energie, dostatek živin a pohyb.

Na druhé možnost mít v životě také jídlo jednoduše proto, že nám chutná.

Dlouhodobý režim může obsahovat obojí.

Nemusí existovat seznam absolutně zakázaných potravin. Zároveň ale flexibilita není totéž jako ignorovat množství, jíst sladkosti bez omezení nebo považovat každodenní alkohol za běžnou součást zdravého režimu.

Rozhoduje celek.

A právě to může být při dlouhodobém hubnutí důležitější než snaha mít každý jednotlivý den perfektní.