Obezita už ve 20–30 letech souvisí s vyšším rizikem rakoviny

Co přesně vědci sledovali

Tým vedený Jae-Seungem Yunem pracoval s daty 6 313 338 lidí z Jižní Koreje ve věku 20 až 39 let. Nikdo z nich na začátku neměl diagnostikované nádorové onemocnění. Údaje pocházely z celostátních zdravotních prohlídek.

Účastníky vědci sledovali v průměru přibližně 11 let. Za tu dobu zaznamenali 151 893 případů rakoviny. Šlo tedy o nádory, které se objevily ještě před padesátkou – v době, kdy na ně většina lidí vůbec nemyslí.

Čísla, která ukazují skutečný rozsah

Vědci spočítali takzvaný desetiletý kumulativní výskyt, tedy podíl lidí, u kterých se během deseti let nádor objevil. U lidí s normální hmotností činil přibližně 1,84 %.

U lidí s obezitou I. stupně to bylo zhruba 2,24 % a u lidí s těžší obezitou přibližně 2,62 %.

Jinak řečeno: ze sta mladých lidí s normální váhou onemocněli během deseti let necelí dva, ze sta lidí s těžší obezitou zhruba dva a půl. Pro jednotlivce jde o malý posun. Studie ale ukázala, že riziko obecně stoupalo s vyšším BMI – čím vyšší hmotnost, tím vyšší výskyt.

Proč záleží na pasu, nejen na BMI

BMI počítá jen poměr hmotnosti a výšky. Neřekne, kde se tuk v těle ukládá.

Studie proto sledovala i abdominální obezitu, tedy větší množství tuku v oblasti pasu. I ta byla spojena s vyšším výskytem nádorových onemocnění.

Tuk kolem břicha se obecně považuje za metabolicky aktivnější než tuk například na stehnech nebo hýždích. Proto se obvod pasu měří i v běžné praxi jako jednoduchý ukazatel zdravotních rizik.

Kterých nádorů se souvislost týkala

Zvlášť výrazná byla souvislost u nádorů štítné žlázy, endometria (děložní sliznice) a vaječníků.

Studie přinesla i výsledek, který do jednoduchého příběhu nezapadá: u karcinomu prsu před padesátým rokem významnou souvislost s obezitou neprokázala. I to k poctivému čtení dat patří.

Proč by tuk mohl hrát roli

Výzkum obecně zkoumá několik možných mechanismů, jak může nadbytek tuku souviset se vznikem nádorů. Patří mezi ně dlouhodobý mírný zánět v těle, inzulinová rezistence, změny hormonálního prostředí a další metabolické změny.

Tyto mechanismy ale korejská studie přímo nezkoumala. Jde o obecné poznatky z jiného výzkumu, ne o závěr této práce.

Co studie nedokazuje

Jde o observační studii. Ukazuje souvislost mezi vyšší hmotností a vyšším výskytem rakoviny, nikoli přímou příčinu.

Studie také nedokazuje, že zhubnutí v mladém věku riziko rakoviny následně sníží. Podle autorů musí právě tuto otázku prověřit další výzkum.

Má i další omezení. Chyběly podrobné údaje o kouření a sledovanou skupinu tvořili Jihokorejci, kteří se účastnili zdravotních prohlídek. Výsledky proto nelze automaticky přenést na jiné země.

Ovlivnitelný rizikový faktor

Korejská data sledují riziko už u lidí mezi 20 a 39 lety. Česká onkologická společnost ČLS JEP přitom ve svém stanovisku k léčbě obezity zdůrazňuje, že obezita je „zásadní ovlivnitelný rizikový faktor nádorových onemocnění“.

Odborná společnost připomíná, že podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je obezita příčinně spojena s nádory ve 14 anatomických lokalizacích. Patří mezi ně například nádory tlustého střeva a konečníku, jater, žlučníku, slinivky, endometria, vaječníků, ledvin a štítné žlázy.

Obě zjištění do sebe zapadají. Nová studie ukazuje, že souvislost lze sledovat už v mladé dospělosti, a česká onkologie řadí obezitu mezi rizikové faktory, se kterými se dá pracovat.

Pointou tedy není strašit. Spíš připomenout, že prevence spojená s hmotností nezačíná až ve středním věku.