Sedm dní posilování zmenšilo tukové buňky. Kde je háček?

Sedm tréninků. Váha stejná, tuková tkáň jiná

Číslo na váze se prakticky nepohnulo. Uvnitř tukové tkáně se ale změny objevily už po sedmi silových trénincích.

Brazilští vědci z University of Campinas sledovali obézní samce myší, které před experimentem dostávaly stravu s vysokým obsahem tuku. Část zvířat potom absolvovala sedm silových tréninků, zatímco druhá skupina zůstala bez pohybu.

Myši samozřejmě nechodily do posilovny. Lezly po zhruba 70 centimetrů vysokém žebříku se zátěží připevněnou k ocasu. Cvičily při zatížení odpovídajícím přibližně 70 procentům jejich maximální kapacity.

Po týdnu nebyl mezi trénovanými a neaktivními obézními myšmi významný rozdíl v celkové tělesné hmotnosti. Vědci ale v mezenteriální tukové tkáni kolem střev našli méně tuku a menší tukové buňky.

Právě to je na výsledku zajímavé. Změny se objevily dřív, než je dokázala ukázat obyčejná váha.

Co se dělo uvnitř tukových buněk

Tuková buňka není jen pasivní zásobárna energie. Tuk v ní může být ukládán, ale také uvolňován a použit jako zdroj energie.

Proces, při kterém se uložený tuk rozkládá, se nazývá lipolýza.

U obézních myší byly některé mechanismy spojené s tímto procesem utlumené. Po sedmi silových trénincích se jejich aktivita zvýšila.

Vědci popsali mimo jiné změny v systému označovaném ABHD5–ATGL. Pro běžného čtenáře ale není důležitý název proteinů. Podstatné je, že mechanismy, které pomáhají mobilizovat uložený tuk, byly po tréninku aktivnější.

„Přínosy silového cvičení mohou začít na buněčné a molekulární úrovni dřív, než se projeví na váze,“ uvedl autor studie Leandro Pereira de Moura pro Newsweek.

To ale stále není důkaz, že člověku stačí sedm dní posilování k viditelnému úbytku tuku.

Sedm dní u myši není sedm dní u člověka

Právě tady je největší háček celé studie.

Experiment proběhl pouze na samcích myší. Jejich obezita byla vyvolána vysokotučnou stravou a vědci sledovali jednu konkrétní oblast tuku kolem střev.

Mezenteriální tuk u myší lze z hlediska tématu přiblížit hluboko uloženému tuku v břišní oblasti u lidí. Není ale možné jednoduše říct, že sedm myších tréninků odpovídá sedmi návštěvám lidské posilovny.

Stejně tak studie neprokázala, že člověk po týdnu posilování zmenší tukové buňky nebo začne rychle ztrácet viscerální tuk.

Výsledek je zajímavý hlavně tím, že ukazuje velmi časnou reakci tukové tkáně na pohyb. Jestli stejný proces probíhá stejně rychle i u člověka, tato studie říct neumí.

U lidí platí delší horizont

Česká medicína pracuje s pohybem jako s běžnou součástí léčby obezity. IKEM ve svých informacích k léčbě obezity uvádí aerobní pohyb i silový trénink jako součást režimových opatření. Konkrétní pohyb by měl odpovídat zdravotnímu stavu, kondici a možnostem člověka.

To je důležitý rozdíl proti brazilskému experimentu.

U lidí se silový trénink neposuzuje podle jednoho týdne, ale jako dlouhodobá součást práce s hmotností, svaly a tělesným složením.

Sedmidenní výsledek z myší proto nelze převést na doporučení pro člověka.

Při hubnutí nejde jen o váhu

Samotné číslo na váze navíc neříká všechno o tom, co se s tělem děje.

Při hubnutí není cílem pouze snížit celkovou hmotnost. Důležité je také omezit zbytečný úbytek svalové hmoty.

Na to upozorňuje profesor Martin Haluzík z IKEM.

„Nezdravému úbytku svalů jde do značné míry úspěšně předejít kombinací správné stravy s vyšším obsahem bílkovin a fyzické aktivity.“

Haluzík tím nekomentoval brazilský experiment na myších. Jeho vyjádření ale připomíná důležitou praktickou věc: tělesné změny se nedají hodnotit pouze podle kilogramů.

Člověk může při pravidelném pohybu pracovat se svalovou hmotou i množstvím tuku, aniž by se každý týden dramaticky měnila jeho celková hmotnost.

To však neznamená, že stagnující váha automaticky dokazuje úbytek tuku.

Silový trénink má své místo

Také odborník na výživu Pavel Suchánek z IKEM zdůrazňuje význam silového pohybu při práci s tělesnou hmotností.

Silový trénink podle něj pomáhá především budovat a udržovat svalovou hmotu a může být součástí kombinace různých pohybových aktivit.

Neznamená to, že každý musí zvedat těžké činky. Silovým tréninkem může být také cvičení s vlastní vahou, odporovými gumami nebo na strojích.

A už vůbec to neznamená, že existuje univerzální sedmidenní recept.

Český kontext tak spíš potvrzuje širší praktickou pointu studie: při pohybu má smysl sledovat víc než jen číslo na váze a silový trénink může mít své místo i tam, kde není okamžitě vidět dramatický pokles kilogramů.

Sedm dní je zajímavý začátek, ne návod

Nová studie není sedmidenním plánem na hubnutí.

Ukazuje něco jiného. Tuková tkáň obézních myší začala na silový trénink reagovat ještě předtím, než se významně změnila jejich celková hmotnost.

Pro vědce je to zajímavá stopa k pochopení toho, co se v těle děje na úplném začátku pravidelného pohybu.

Pro člověka je ale fér držet očekávání při zemi. Z jednoho týdne myšího experimentu nelze odvodit, co přesně se po sedmi návštěvách posilovny stane s lidskými tukovými buňkami.

Váha tedy není jediný ukazatel pokroku. Z této studie ale zároveň neplyne, že když se po týdnu nehýbe, tukové buňky se určitě zmenšují.