Dva miliony operací: lidé, kteří berou léky GLP‑1, měli méně komplikací

Dva miliony operací přinesly překvapivý výsledek

Léky působící přes GLP‑1 známe hlavně díky léčbě diabetu a obezity. V posledních letech se ale postupně ukazuje, že jejich účinky mohou zasahovat také do dalších oblastí zdraví.

Nová rozsáhlá analýza se tentokrát zaměřila na lidi podstupující plánované operace.

Výzkumníci z McGovern Medical School při UTHealth Houston analyzovali zdravotní záznamy 2 028 601 dospělých, kteří v USA mezi lednem 2016 a prosincem 2024 podstoupili plánovanou operaci trvající déle než hodinu a následně zůstali v nemocnici nejméně 24 hodin.

Z nich 145 610 užívalo léky působící přes GLP‑1.

Výsledky byly v říjnu 2026 představeny na výročním kongresu ANESTHESIOLOGY 2026 pořádaném American Society of Anesthesiologists.

A ukázaly něco, co výzkumníky zaujalo.

Méně srdečních komplikací i infekcí

Po statistickém porovnání podobných pacientů měli lidé užívající GLP‑1 o 11 procent nižší odds závažných kardiovaskulárních komplikací.

Do této skupiny patřil infarkt, poškození srdečního svalu, cévní mozková příhoda nebo úmrtí.

V absolutních číslech se ale rozdíl ukazuje střízlivěji.

Závažná srdeční komplikace se objevila u 1,0 procenta lidí užívajících GLP‑1 oproti 1,1 procenta u ostatních.

Rozdíl tedy představoval přibližně jednu událost na tisíc operovaných pacientů.

Podobný obrázek vyšel u infekcí.

Pooperační infekce, mezi které patřily infekce operační rány, močových cest, zápal plic nebo sepse, postihly 4,9 procenta uživatelů GLP‑1 a 5,3 procenta lidí, kteří tyto léky neužívali.

Po statistickém zohlednění rozdílů mezi skupinami to odpovídalo o osm procent nižším odds infekčních komplikací.

V absolutním vyjádření jde přibližně o čtyři případy na tisíc pacientů.

Pro jednoho člověka tedy není rozdíl dramatický. Při milionech operací ročně ale může být i relativně malá změna zajímavá.

Proč by léky mohly po operaci pomáhat

Vedoucí autorka Josephine Tolan z UTHealth Houston upozorňuje, že výsledek může mít několik možných vysvětlení.

Léčba může zlepšovat kontrolu krevního cukru, krevní tlak a tělesnou hmotnost. Z předchozích výzkumů také víme, že některé léky této skupiny snižují kardiovaskulární riziko u vybraných pacientů.

Výzkumníci zvažují také jejich vliv na zánětlivé procesy.

Právě operace představuje pro organismus výraznou zátěž a spouští zánětlivou reakci. Lepší metabolická kontrola nebo nižší zánětlivost by teoreticky mohly přispívat k lepšímu průběhu po zákroku.

Podobně může hrát roli krevní cukr.

Hyperglykemie může zhoršovat obranyschopnost a hojení a zvyšovat náchylnost k infekcím. Lepší kontrola glykemie by proto mohla být jedním z důvodů, proč u uživatelů GLP‑1 vyšlo infekcí o něco méně.

To jsou ale zatím možná vysvětlení, nikoli důkaz mechanismu.

Dva miliony lidí ještě neznamenají důkaz příčiny

Velikost analýzy je mimořádná.

Databáze Epic Cosmos, ze které výzkumníci čerpali, sdružuje anonymizované zdravotní záznamy z více než 1 700 nemocnic a 40 000 ambulancí.

Ani dva miliony pacientů ale neodstraní největší limit celé práce.

Nešlo o randomizovaný experiment.

Výzkumníci pouze zpětně porovnávali pacienty, kteří léky užívali, s těmi, kteří je neužívali. Přestože se skupiny statisticky snažili co nejlépe srovnat, mezi lidmi mohou zůstávat rozdíly, které databáze nezachytila.

Nelze proto říct, že právě léky způsobily nižší počet komplikací.

Výsledky navíc zatím byly prezentovány na odborném kongresu a nebyly publikovány jako kompletní recenzovaná odborná práce.

Jde tedy o zajímavý a rozsáhlý signál, který potřebuje další potvrzení.

A je tu ještě jeden důležitý problém.

GLP‑1 před anestezií má i druhou stránku

Léky působící přes GLP‑1 zpomalují vyprazdňování žaludku.

Právě tento účinek pomáhá mimo jiné prodlužovat pocit sytosti. Při celkové anestezii nebo hluboké sedaci ale může znamenat komplikaci.

Pacient může dodržet předepsanou dobu lačnění a přesto mít v žaludku zbytkový obsah.

Pokud se během anestezie dostane žaludeční obsah do dýchacích cest, může dojít k plicní aspiraci. Jde o vzácnou, ale potenciálně závažnou komplikaci.

Evropské regulační orgány proto už dříve doplnily toto riziko do informací k lékům.

SÚKL zveřejnil doporučení evropského výboru PRAC, podle kterého byly u pacientů léčených agonisty receptoru GLP‑1 při celkové anestezii nebo hluboké sedaci hlášeny případy plicní aspirace.

V příbalových informacích proto najdeme jednoduché upozornění: pokud člověka čeká chirurgický zákrok v anestezii, má lékaře informovat, že tento lék používá.

Česká anesteziologie má od letoška vlastní stanovisko

Téma se mezitím posunulo natolik, že se jím začala samostatně zabývat i česká anesteziologická odborná obec.

V říjnu 2026 vyšlo v časopise Anesteziologie a intenzivní medicína nové české odborné stanovisko k perioperačnímu podávání GLP‑1 receptorových agonistů.

Pod dokumentem jsou podepsáni mimo jiné profesoři Vladimír Černý, Jan Beneš, Tomáš Vymazal, Jan Bláha, Pavel Štourač a další čeští odborníci na anesteziologii a intenzivní medicínu.

Samotná existence zvláštního stanoviska ukazuje, jak rychle se tato otázka v klinické praxi vyvíjí.

Mezinárodní doporučení se totiž v posledních letech změnila.

Zpočátku se kvůli obavám ze zbytkového obsahu žaludku častěji doporučovalo léčbu před výkonem vysadit. Novější odborné dokumenty se více přiklánějí k individuálnímu hodnocení.

Vyšší riziko mohou mít například lidé krátce po zahájení léčby nebo po zvýšení dávky a pacienti, kteří mají nevolnost, zvracení, nadýmání, výrazný pocit plnosti nebo jiné zažívací potíže.

U stabilního pacienta bez příznaků může být postup jiný.

Právě proto není dobré vytvořit univerzální pravidlo typu „týden před operací vždy vysaďte“.

Každý zákrok, pacient i léčba mohou vyžadovat jiný postup.

Nová data riziko aspirace neruší

Na první pohled může nový americký výzkum působit trochu paradoxně.

Na jedné straně GLP‑1 souvisely s menším počtem některých pooperačních komplikací.

Na druhé straně anesteziologové stále řeší možnost zpomaleného vyprazdňování žaludku a aspirace.

Tyto výsledky si ale neodporují.

Nová analýza vůbec nezjišťovala, jestli lidé měli před anestezií prázdný žaludek nebo zda u nich došlo k aspiraci. Výzkumníci navíc neměli dostatečné informace o tom, zda pacient před operací lék vynechal a kdy dostal poslední dávku.

Nelze tedy říct, zda případný přínos souvisel s tím, že lék v době operace aktivně působil.

Může jít také o dlouhodobé metabolické účinky léčby, například lepší kompenzaci diabetu, nižší hmotnost nebo kardiovaskulární přínos.

Nová data tedy otázku „vysadit, nebo nevysadit?“ nevyřešila.

Spíš přidávají druhou stranu rovnice.

Při rozhodování před operací možná nebude v budoucnu potřeba zvažovat jen možné riziko, ale také možné přínosy pokračující léčby.

ČEKÁ VÁS OPERACE A UŽÍVÁTE GLP‑1?

Před zákrokem o léčbě vždy řekněte chirurgovi a anesteziologovi.

Je dobré vědět a sdělit:

Lék před plánovanou operací sami nevysazujte ani neposouvejte dávku jen podle informace z internetu.

Postup se může lišit podle konkrétního léku, fáze léčby, zdravotního stavu, typu zákroku i rizika při anestezii.

Řiďte se pokyny svého anesteziologa, chirurga nebo lékaře, který léčbu vede.

• jaký přípravek užíváte,
• jakou dávku používáte,
• kdy jste si vzali nebo aplikovali poslední dávku,
• zda jste léčbu nedávno zahájili nebo zvyšovali dávku,
• zda máte nevolnost, zvracení, nadýmání, pocit plného žaludku nebo jiné zažívací obtíže.

Zjištění není důvodem začít GLP‑1 před operací

Nová čísla mají ještě jednu důležitou hranici.

Nikdo by z nich neměl vyvozovat, že má před plánovanou operací začít užívat GLP‑1 proto, aby snížil riziko komplikací.

Takový přínos výzkum neprokázal.

Stejně tak by člověk, který léčbu používá, neměl na základě výsledků sám rozhodnout, že ji před operací určitě ponechá.

Výzkum zatím pouze ukazuje, že mezi více než dvěma miliony operovaných lidí byli uživatelé těchto léků spojeni s mírně nižším výskytem některých závažných komplikací.

Dalším krokem musí být studie, které dokážou současně sledovat možné přínosy i rizika a přesněji určit, komu léčbu před operací ponechat a u koho postup změnit.

Do té doby zůstává nejdůležitější pravidlo překvapivě jednoduché.

Před anestezií nic netajit a léčbu řešit individuálně s lékařem.