Půst vás neomladí na povel. Při hubnutí je jen nástroj, ne zázrak

Půst není automaticky cesta k rychlejšímu hubnutí

Stačí vynechat snídani, zkrátit dobu určenou k jídlu a kilogramy půjdou dolů rychleji. Přerušovaný půst bývá prezentován právě tak jednoduše. Podle nutričního terapeuta Miloslava Šindeláře ale samotné hodiny bez jídla žádný zázrak nezaručí.

„Přerušované hladovění není zázračné,“ upozorňuje Miloslav Šindelář v rozhovoru s lékařem Evženem Machytkou. Některým lidem tento režim pomůže, jiným může každodenní fungování naopak zkomplikovat.

Při hubnutí zůstává podstatné, kolik energie člověk dlouhodobě přijme a vydá. Půst může omezit počet příležitostí k jídlu, a tím nepřímo snížit energetický příjem. Kdo však během krátkého jídelního okna sní stejné nebo větší množství energie než dříve, nemusí zhubnout vůbec.

Co vlastně znamená přerušovaný půst

Jednotná podoba půstu neexistuje. Za půst lze považovat období bez jídla během spánku, několikahodinovou pauzu mezi jídly i výrazně přísnější režim trvající celý den. Nejznámější variantou je časově omezené stravování.

Často se používá režim 16:8. Člověk šestnáct hodin nejí a všechna denní jídla soustředí do osmihodinového okna. Mírnější uspořádání může přirozeně vzniknout například tak, že večeře proběhne dříve a další jídlo přijde až ráno.

Existují také přísnější varianty s šestihodinovým či čtyřhodinovým oknem. Na hranici je režim označovaný jako jedno jídlo denně. Šindelář ho nepovažuje za vhodný pro každého, protože do jediné porce je obtížné dostat dostatek energie, bílkovin, vlákniny, vitaminů a dalších živin.

Čím kratší je jídelní okno, tím složitější může být sestavení pestrého a nutričně dostatečného jídelníčku.

Proč může půst přesto fungovat

Největší výhoda přerušovaného půstu nemusí spočívat ve zvláštní reakci metabolismu. Pro některé lidi představuje především srozumitelné pravidlo, které se dodržuje snáze než počítání každé porce.

Šindelář popisuje příklad klientky, která se pravidelně přejídala večer u televize. Pomohlo jí jednoduché pravidlo: „Kuchyně se zavírá v 17 hodin.“ Omezení večerního zobání snížilo její celkový příjem a hmotnost začala klesat.

To ovšem neznamená, že stejná hranice bude fungovat každému. Někdo má večer hlad proto, že během dne jedl příliš málo. V takovém případě může pomoci spíše plnohodnotný oběd nebo rozumná odpolední svačina než další zákaz.

Nejde tedy o vítězství půstu nad běžným jídelníčkem. Výsledek přináší režim, který člověku umožní dlouhodobě jíst přiměřeně a bez opakovaného přejídání.

Výsledky bývají podobné jako u běžné diety

Velká analýza randomizovaných studií zveřejněná v časopise The BMJ ukázala, že přerušovaný půst přináší při hubnutí převážně podobné výsledky jako průběžné omezení energetického příjmu. Jednotlivé formy půstu se mohou v některých ukazatelích lišit, žádná však nepředstavuje univerzálně nejlepší řešení.

Stejný princip vysvětluje také Šindelář. Jeden člověk omezí velikost porcí a jí několikrát denně. Jiný zachová větší porce, ale zkrátí dobu, během níž jí. Pokud oba vytvoří srovnatelný energetický deficit, mohou dosáhnout podobného úbytku hmotnosti.

„Je to jenom nástroj,“ shrnuje Miloslav Šindelář. Důležitější než módní název metody je její udržitelnost a to, zda nezhoršuje kvalitu jídelníčku.

Komu krátké jídelní okno nemusí sedět

Přerušovaný půst může být problematický pro člověka, který intenzivně sportuje, má vysoký energetický výdej nebo současně výrazně omezuje příjem. Do několika hodin nemusí zvládnout rozumně rozložit všechna potřebná jídla.

Příliš přísný režim může vést k únavě, podrážděnosti, silnému hladu a následnému přejedení. Při delším hladovění a nedostatečném příjmu bílkovin navíc roste obava ze ztráty svalové hmoty. Tělo se ji snaží chránit, tato ochrana však není neomezená.

Opatrnost je namístě také u lidí s poruchami příjmu potravy, v těhotenství, u dětí a dospívajících nebo při onemocnění ovlivňujícím hladinu krevního cukru. Pokud člověk užívá léky, jejichž účinek souvisí s jídlem, měl by změnu režimu předem probrat s lékařem.

Omládnutí hladem zatím věda neslíbila

Půst bývá spojován s dlouhověkostí, buněčnými opravami a zpomalením stárnutí. Výzkum skutečně popisuje změny, které při nedostatku energie v organismu probíhají. Z výsledků na buňkách nebo zvířatech ale nelze automaticky vyvozovat, že stejný režim prodlouží život člověku.

Americký Národní institut pro stárnutí upozorňuje, že dlouhodobé účinky půstu na lidskou délku života nejsou spolehlivě prokázány. Klinické studie bývají poměrně krátké a často se soustředí především na lidi s nadváhou nebo obezitou.

Půst proto nelze vydávat za ověřený recept na omládnutí. Zajímavé biologické mechanismy nejsou totéž jako důkaz delšího života.

Detoxikační hladovka tělo nevyčistí

Dalším častým slibem je „detox“ organismu. Představa, že několik dnů bez jídla odplaví neurčité škodliviny, však nemá kvalitní vědeckou oporu. Odstraňování odpadních látek zajišťují především játra, ledviny, plíce a trávicí soustava.

Americké Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví uvádí, že výzkum očistných a detoxikačních programů je omezený a nekvalitní. Některé velmi restriktivní postupy mohou způsobit dehydrataci, nedostatek živin nebo nebezpečné rozkolísání minerálů.

Zvlášť riskantní je takzvaný suchý půst bez jídla i tekutin. Šindelář takovou praxi nedoporučuje. Pocit lehkosti po krátké hladovce není důkazem, že z těla odešly „toxiny“.